Nízké Tatry (30.6.-10.7. 2000)
Vandr na Slovensko do Nízkých Tater byl naplánovanej dlouho dopředu, ale přesto nastyly problémy s volnem, takže jsme se museli rozdělit na dvě party. První parta – Číra, Tonda, Věrka a Mladej Petr jeli už v pátek 30. 6. 2000 a druhá parta – Milda, Vlasťák, Hodnej Peťa a Číňan jeli až v pátek 7. 7. 2000. V Nízkejch Tatrách bylo domluvený spaní na srubu horské služby u Jasné na úpatí Chopoku. Bohužel my v druhé partě jsme nevěděli přesně kde ten srub leží a proto nám kluci nechali jednoduchej popis cesty ke srubu vylepenej na skle centrály horské služby v Jasné. Podle popisu se mělo jít po levé sjezdovce až nahoru a tam už bude svítit oknos srubu. Naneštěstí jsme do Jasné dorazili až potmě v 0.30, takže toho nebylo moc vidět. Vydali jsme se tedy podél lanovky která šla (podle nás vlevo) a šli jsme po ní až nahoru. Pravda…bylo to do kopce prudkýho jako prase asi 2 km…zkrátka…stalo se, že jsme kolem 3.00 hodiny ranní dorazili do restaurace těsně pod vrcholem Chopoku. Borec nám tam řekl že chata co hledáme je asi 300 m od Jasné po sjezdovce, která byla ještě víc vlevo. Kořeň byl tak hodnej, že nás nechal v restauraci přespat a ráno jsme se vydali dolů do srubu.
Číra, Tonda, Věrka a Mladej Petr si to ten tejden pěkně užívali. Podnikali vejšlapy na Chopok, Ďumbier, do Demanovskýj jeskyní….Taky s nima na srubu byli kamarádi ze slovenska – Marcel, Pišta a další…takže se hodně zpívalo hrálo, pilo…
Pózujeme nahoře na Chopoku. Hluboko dole v mlze je chata, kam jsme měli dorazit.
Cesta dolů na chatu byla dlouhá, takže došlo i na odpočinek v trávě
Na chatě se kamarádi podivili, jaktože jsme dorazili tak pozdě. Po krátkém vysvětlení jsme se společně zasmáli…a byla zase pohodička. Hrajeme…
Grupáč