Falešný lyže 2012 (3.-5. 2. 2012)
Loni se nám osvědčil model Falešných lyží se stálou základnou – hospodou Hlučál v Pusté Rybné, a tak jsme u tohoto modelu zůstali i letos.
Letos byla stálá základna opravdu potřeba, protože jsme se s Falešnýma lyžema trefili zrovna do období, kdy v celé republice panovaly arktické mrazy při kterých rtuť teploměru klesala až k -30°C. Pro účastníky Falešných lyží byl vyčleněný lehce vytopený sál (ten, na kterém v březnu hráváme trampské bály).
Zvadlo
Camrátko
Protože většina z nás byla zdaleka, trvalo nám sejít se v pátek trošku dýl. Nakonec se to ale podařilo a zbyl i čas na to si zahrát, poklábosit a popít.
Falešný lyže nemají svůj název jen tak, hned v sobotu ráno po lehké snídaní jsme se začali chystat do stopy (Vráťa, Vlasťák, Milda, Dalík, Pedro, Káťa a Jim – fotí Fox).
Vyrazili jsme krásnou promrzlou Vysočinou směr Milovy.
Sem tam proběhla z kochacích, pitnorežimových, konsolidačních, vyměšovacích, dechnabíracích a dalších důvodů krátká přestávka.
Reklama na zimní Vysočinu
Katčin kotník a skluznice Vlasťákovy lyže nebudou na tuhle vyjížďku vzpomínat rádi, my všichni ostatní ale ano. Stopou lemovanou našimi „lavóry“ dorazila naše sportovní úderka až do hospůdky na Milovech, kde na nás čekala zasloužená labužnická odměna. Pár největších borců (zvláště ti se zdravými kotníky a lyžemi se skluznicemi) si po večeři udělalo ještě další přídavný asi 7 km dlouhý okruh.
Po návratu do Pusté Rybné na nás čekali další příchozí kamarádi – Fox, Pígo, Medvěd, Irééénka s Mífou, Hodnej Peťa a Pupík. Po krátkém zvorkafení se začalo hrát.
…a hrálo se a hrálo až do zavření hospody. Pak jsme pokračovali „u nás“ na sále. Naše ležení na sále vypadalo takhle:
K ránu došlo na rozdávání tradičních placek.
Placku „Největší lavór“ vyhrál Jim. Asi jsem nebyl sám, komu při shlídnutí jeho pádu s kotermelcem až zamrazilo.
Placku „Největší brzda“ vyhrál Vráťa.
…a placku „Největší norek“ putovala k Medvědovi.
Tady máme všechny šťastné vítěze placek pěkně pohromadě.
Nad ránem jsme ulehli do svých pelechů a byl téměř konec. Ráno už jen vydatná snídaně, posezení, splknutí, brnknutí pár písniček a cesta k domovům.
Na další fotky se můžete podívat u Mildy a u Jima na FB.